RD stavěné konstrukčním systémem společnosti Flexibuild, s.r.o. se vyznačují vynikajícími tepelně-izolačními a zvukově-izolačními parametry. K funkčnímu naplnění pozitivních vlastností konstrukčních materiálů však dojde pouze za předpokladu bezpodmínečného dodržení montážních postupů jednotlivých fází výstavby samotným zhotovitelem stavby.

Doporučená pravidla užívání RD vyvinutý společností Flexibuild obsahuje řešení veškerých detailů stavby tak, aby nedocházelo k výskytu nežádoucích tepelných mostů ve svislých a vodorovných konstrukcích domu a tudíž, aby bydlení v takovém domě bylo příjemné a zdravé.

Flexibuild, s.r.o. nabízí domy ve třech energetických kategoriích:

1. Domy energeticky úsporné s roční spotřebou tepla 50 – 80 kWh/m²/rok
2. Domy nízkoenergetické s roční spotřebou tepla vyšší než 15 – 49 kWh/m²/rok
3. Domy pasivní s roční spotřebou tepla menší než 15 kWh/m²/rok

Stavby z konstrukčního systému Flexibuild jsou vzduchotěsné a tím se zároveň nabízí otázka:

„jak takovou stavbu větrat a v jaké míře?“. Těsnost konstrukce stavby odpovídá těsnosti výplní otvorů, tedy oknům a venkovním (vstupním) dveřím. Z doporučení lékařů, odborníků ve stavebnictví a výrobců různých konstrukčních prvků a bytových zařízení můžeme říci, že optimální relativní vlhkost vzduchu v bytě či domě se pohybuje v rozmezí 40 – 60%. Tato

hodnota je tedy nejzdravější jak pro člověka žijícího v takové stavbě, tak i pro stavbu samotnou. Vlhkostní klima by mělo být pokud možno konstantní, bez výrazných výkyvů. Stejná pravidla platí i pro dodržování optimální teploty v obydlí. Hranice ideální teploty je subjektivní a není žádnou normou či předpisem stanovena. Obecně ale platí pravidlo, že ideální teplota a vlhkost v obydlí je taková, která je příjemná osobám v něm žijícím, a která vytváří příjemnou pohodu bydlení.

Obecně doporučujeme tři způsoby větrání:

1. Pravidelné intenzivní větrání okny v krátkých časových intervalech (cca 3x denně na 5 – 8 min., případně dle potřeby) tak, aby se vždy vytvořil průvan. Tepelné ztráty se omezí na minimum a nedochází k prochlazení povrchů v místnostech. Za tuto dobu větrání se nahromaděná vlhkost dostane ven, stěny nepromrznou a po ukončení větrání stoupne rychle teplota uvnitř místnosti na normál.
2. Používání mikroventilační funkce u OS oken (otvíravých/sklopných)
3. Větrání s nucenou rekuperací vzduchu (tento způsob větrání je doporučen hlavně pro stavby nízkoenergetické a pasivní)

Největšími zdroji vlhkosti v domě jsou samotní lidé a následně činnosti lidmi vykonávané – vaření, koupání, pěstování rostlin a jejich zalévání, sušení prádla a mytí nádobí v myčce. Dům by měl být tedy užíván s rozumem, s vědomím o jeho technických kvalitách tak, aby z něj nebyla tvořena prádelna, sušárna nebo parní sauna.

Specifickým prvkem každého domu jsou „okna“. Moderní okna a dveře s izolačními skly zabraňují úniku tepla, ale přesto jsou vždy jedním z nejchladnějších míst budovy a nezřídka na nich dochází ke kondenzaci vlhkosti.

Všeobecné faktory podporující a zvyšující rosení platící pro veškeré stavby:

• nedostatečné větrání, kdy vlhkost v místnosti není redukována vyvětráním
• nedostatečné topení, kdy studený vzduch v místnosti neabsorbuje vlhkost, neohřívá a neosušuje skla
• nevhodné umístění topného tělesa, kdy cirkulující teplý vzduch neohřívá a neosušuje skla
• stažené žaluzie bránící ohřívání a osušování skel cirkulujícím teplým vzduchem
• vnitřní parapet přečnívající přes topidlo a zabraňující ohřívání a osušování skel cirkulujícím teplým vzduchem
• dlouhá záclona či závěs bránící cirkulaci vzduchu a tím i ohřívání a osušování skel cirkulujícím teplým vzduchem
• umístění oken na mimo sluneční stranu, kdy jsou skla více ochlazována
• neprodyšné zateplení konstrukcí budovy, kdy vlhkost nemůže unikat přes zdivo

Několik rad jak snížit vlhkost v bytě nebo domě:

• pravidelně větrejte, zejména v koupelně a kuchyni (3x denně po dobu 5 - 8min, aktivně používat digestoř při vaření)
• nesušte prádlo v interiéru domu
• zavírejte za sebou při koupání dveře do koupelny
• zajistěte dostatečné proudění vzduchu
• udržujte v obytných místnostech optimální vlhkostní klima v rozmezí 40 - 60%
• teplota v interiéru by neměla klesnout pod 21°C
• topná tělesa umístěte pod okna
• nábytek instalujte kousek od stěny

Příklady vzniku kondenzace vody v běžném životě:

• jestliže si v podzimním dešti usedneme promoklí do auta, všechna okna se „zapotí“ zevnitř. Zapneme-li však topení a větráky na maximum, v krátké době zamlžení zmizí.
• pokud v ložnici bude neprodyšně uzavřené okno a vypnutý radiátor topení (neboť pod peřinou je teplo) vlivem vydechování vlhkosti člověka (1 osoba vypotí cca 50 - 100g H₂O/hod.) se zvýší vlhkost a zároveň sníží teplota vzduchu a tím i povrchová teplota skla a nutně musí dojít ke kondenzaci vody.
• 1 m³ vzduchu obsahuje při +10°C a 35% relativní vlhkosti vzduchu pouze 3,3 g vody. Při +20°C a 65% relativní vlhkosti vzduchu to je již 12,6 g vody!